~~~
Z temna chodeb dávných věků,
z těch prastarých jeskyní,
známe pravdu o člověku,
jež nám mnohé nastíní.
Když maloval první díla
u pečení mamuta,
jeho duše prvně žila,
pýchou byla nadmutá.
Možná psal i první básně,
byť s jazykem na štíru,
svůj svět kolem cítil jasně,
byl spokojen nad míru.
Tohle všechno jsou jen řeči,
abych našel k dávnu kód,
pravěk měl svá nebezpečí,
iluze jsou proto vhod.
V temnu chodeb dávných věků,
v prachu starých jeskyní,
zbyly kosti po člověku,
čas se z toho neviní...
~~~
