~~~
Buď mým vánkem v horkém létě,
sluncem v zimě plné ledu,
mou poslední na planetě,
jinak to říct nedovedu.
Mým jarem, v němž srdce tluče,
i podzimem, když se ztiší,
mou poslední do náruče,
pro kterou tu báseň píši.
Buď mi vším, když touha hřeje,
jiskrou v temnu beznaděje,
chvilkou, když je duše v peří,
i když v dobro sotva věří.
Zůstaň krásnou inspirací
pro zítřek, v němž sny se vrací,
a ať ten div múzy chrání,
vkládám srdce do vyznání.
~~~
