Hledat

Kontakt

Zde mě můžete kontaktovat

Přihlášení

Vyznání

16.10.2022


Tato báseň je… no, prostě je... 💖

~~~

Buď mým vánkem v horkém létě,
sluncem v zimě plné ledu,
mou poslední na planetě,
jinak to říct nedovedu.

Mým jarem, v němž srdce tluče,
i podzimem, když se ztiší,
mou poslední do náruče,
pro kterou tu báseň píši.

Buď mi vším, když touha hřeje,
jiskrou v temnu beznaděje,
chvilkou, když je duše v peří,
i když v dobro sotva věří.

Zůstaň krásnou inspirací
pro zítřek, v němž sny se vrací,
a ať ten div múzy chrání,
vkládám srdce do vyznání.

​~~~

 

   Podobné texty

Komentáře

Je-li dnes středa, co bude zítra?

Zatím nebyly vložený žádné příspěvky


Nepřihlášený