Hledat

Kontakt

Zde mě můžete kontaktovat

Přihlášení

Velký kormidelník

18-22.7.2022

Tuto povídku jsem napsal jako v pořadí třetí (ze tří) povídek do soutěže Pište dějiny, kterou vypsal spolek studentů historie Filozofické fakulty - FFabula a časopis Obscura.
Téma, kterým je Nová společnost bylo inspirováno výročím sto let Mussoliniho pochodu na Řím a od založení Svazu sovětských socialistických republik, a taky vznikem nových státních zřízení v Řecku a Brazílii. Já jsem ovšem dějiny pojal způsobem, v jehož centru stojí skutečný kormidelník dějin... 😄
Uzávěrka soutěže byla 31.8.2022, do skončení soutěže najdete na mých stránkách opět jen velice krátkou ochutnávku. Držte mi palce, zabezpečím vám pak opravdu skvělou budoucnost, mám na to toho pravého člověka... 😎


 ♦♦♦

„Nevím, jak k tomu došlo, ale jednou mě prostě probudilo krásné ráno na úsvitu historie a já jsem si uvědomil, že je potřeba něco podniknout. Nová doba hlasitě žádala neotřelé přístupy, a tak jsem se rozhodl, že svůj bezmezně vyvolený národ povedu pochodem ve svěžím duchu vstříc štěstí a prosperitě. Postávali jsme na startovací čáře dějin, tak nějak nesměle prvobytně pospolně a tato éra už byla podle mě docela nudná. Opravdu to chtělo změnu.“

Vypravěč se napil čisté pramenité vody z kohoutku, kterou mu nabídla laskavá ruka, a pokračoval:

„Každá cesta, jak známo, začíná prvním krokem, a tak jsem vykročil. Ušel jsem však zhruba půl kilometru, když tu jsem zjistil, že mě nikdo nenásleduje. A to je vždycky problém, protože na cestě za štěstím se osamocený člověk může ztratit. A taky vyčerpat. Sbíral jsem sice kolem silnice maliny a zvedl dokonce i jednu polonedopitou petku piva, ale nebylo to prostě ono. Pokoušel jsem se ulovit taky něco k snědku, neboť mi vyhládlo. Jenže jediná kolemjdoucí srna si mě hrdě nevšímala, zajíc v houští nebezpečně stříhal ušima a vůbec celkově po mně neštěkl ani pes. Éru lovců a sběračů jsem hodlal definitivně přeskočit, protože se v praxi neosvědčila.

Vrátil jsem se tedy zpátky ke svému lidu a pokoušel se postávající hloučky stmelit do větších skupinek, které jsem plánoval později zorganizovat do davu. Miluji totiž davové scény. Jenže se mi moc nedařilo. Zvlášť kroužek mladých holek na okraji společnosti hlasitě protestoval proti šikaně a hledal nějakého pastýře, který by ho hlídal a ochraňoval. To mi vnuklo smělý plán. Co tak zůstat na místě, zařídit si nějakou pěstírnu psychedelické inspirace a vytřískat něco i z jiných aktivit? Holky horlivě přikyvovaly, a tak jsme nastartovali éru zemědělců a pastevců. Všichni byli spokojeni...“

Odmlčel se a chvíli neurčitě civěl do zdi, jako by na ní bylo pokračování příběhu. Nebylo tam, tak otočil list...



(jak to bylo dál se dozvíte po skončení soutěže... 😉)

 ♦♦♦

Komentáře

Je-li dnes středa, co bude zítra?

Zatím nebyly vložený žádné příspěvky


Nepřihlášený