Kontakt

Zde mě můžete kontaktovat

Přihlášení

Šepoty

11.4.2021


Za posledních několik dnů je to už druhá báseň psaná z pohledu ženy. První byla trochu rozpustilá báseň V králičí noře, tahle je už o poznání vážnější. Nevím, jestli jsem schopen se do té role vžít přesvědčivě, jestli to vůbec nějaký muž dokáže, ale za pokus to snad stálo ... ;-)

~~~

Zašeptám ti touhu svoji,
v mém srdci je tvoje místo,
jenom náznak, jež se bojí
prázdna lásky nanečisto.
 
Ve vlasech jen stéblo trávy,
zašeptám ti po čem prahnu,
láska vklouzla do představy,
možná na ni nedosáhnu.
 
Nad tvou vůní vzpíná plamen
vášně ve mně svoje dlaně,
srdce možná sevře kámen,
přesto šeptám odhodlaně.
 
Nechci ztratit cestu v mlze, 
do šepotů vložím sebe,
plná touhy vstřícně, drze,
odhalím ti to své nebe.
 
Smutek padá do kapradí,
vždyť naději zázrak čeká,
zašeptám ti, ten risk svádí:
„Láska, to je čistá řeka...“
 
~~~
 

   Podobné texty

Komentáře

Je-li dnes středa, co bude zítra?

Zatím nebyly vložený žádné příspěvky


Nepřihlášený