Často si lžu v podvědomí,
navenek však mlčím,
pravda často ducha zlomí,
raděj se lží zvlčím.
Tvrdím, že jsem tady šťastný,
cedím slova chvály,
hledám příběh v každé z básní,
snad za tu lež stály.
Ústa na zip, v duši skřeky,
černé drápy noci,
tonu v stejných vlnách řeky
prázdna bez emocí.
Když se do snu časně vplíží
další smutné ráno,
zas si zalžu bez potíží,
že mi bude přáno...
~~~
