23.8.2022

Další vyčerpaná básnička, kterou stvořila velice unavená inspirace. Někdy je to prostě boj, najít trochu síly na vyjádření toho, co člověk cítí... 😶

~~~

Zrána slovům nerozumím,
mluví cizí řečí,
jen hlasitost trochu ztlumím,
mám své uši v péči.

K poledni už hluk mě nudí,
zas vět divné ruchy,
něha slov mi chybí v hrudi
a tak jsem k ní hluchý.

Večer usnout toužím pouze,
pak se vzbudit s tebou,
o klid duše je však nouze,
a sny temně zebou...

​~~~