9.5.2021

Z příběhu plyne poučení, že pokud nemáš na knihu, zajdi si do knihovny... 😉

~~~
 

U vody seděla, četla si prózu,
já nebyl nesmělý, vybaf jsem na ni,
lekla se, vykřikla, utekla k vozu,
a mně se splnilo životní přání.

Čet jsem si u vody klasiku zdarma,
a kolem voděnka pěla svou ódu...
Pak se však vrátila, byla to karma,
hnala mě naštvaná po břehu k brodu.

Od toho dne klasik u mě má utrum,
za vše ten pisálek ničemný může!
Mám rány na duši, to kvůli šutrům,
kterými ubila mou hrdost muže...

~~~