~~~
Byla to doba heroických bájí,
bídy a písní ostnatého drátu,
kdy svět žil v míru, přesto na pokraji,
v zajetí víry zmateného státu.
Přesto v něm žili z touhy duše lidé,
kteří jen žít, a zítřku žít dát chtěli,
dát šanci dnu, v nějž věřili, že přijde,
být pouze lidé, jak jim srdce velí.
A tak v ten den, kdy svět stál na pokraji,
a bouři tak blízko ve svém strachu zřel,
jediný tam stál, tak se lidskost hájí,
jen jediný tam stál proti zlobě střel.
Byla to doba heroických mýtů
a chtivosti tupců dosáhnout svůj cíl,
pro záchranu všech odhodlal ses v skrytu,
děkovat nám zbývá za to, že jsi byl.
~~~
