Šťastná země
Jako správný havíř rubu
co dovolí síla,
a co snesou spodky.
Pak v zemljance s vůní dubu
políbí mě milá,
naliju si vodky.
Zrubu se jak zákon káže,
starou zřežu židlí,
jsem hrdina doby -
Stachanov, co v potu tváře
v zemi štěstí bydlí,
lemované hroby...
5. listopadu 1977 zemřel jeden z prázdných idolů stalinské éry, havíř Alexej Stachanov, který vstoupil do dějin tím, že „sám“ za pět hodin vyrubal 102 tun uhlí. Byl to úderník jak se patří. Nakonec se upil v psychiatrické léčebně. Konec legendy ve šťastné zemi, kde prý „dnes znamenalo zítra“, což se v praxi spíš dalo přeložit jako „včera znamená ještě hodně dlouho“... :-(
***
Podobné texty: «Historie» «Práce šlechtí»