Dědic
Zdědili jsme louky, lesy,
města slité v státy,
pověry, i jiné děsy,
jazyky a měny.
Pečujeme o své kdysi,
však cizí je svatý -
neznáme v tom kompromisy,
to nás v ovce mění.
Neboť dědic dobyvatel
kořist v zisku tuší,
pod povrchem jako datel
hledá slabá místa.
Vidíme v něm zvláštní krásu,
slepí k chladu v duši -
klaníme se meči času,
jež nám zítřek chystá.
V těchto dnech slavíme Dny evropského dědictví. Jestli ovšem slavíme dědictví, které máme, nebo to, o které přicházíme, to je prozatím otázka ještě snad otevřená. Ale ne na dlouho, neboť pod povrchem je něco hodně zkaženého a až to vyroste, strom evropské kultury bude navždy pryč... :-(
***
Podobné texty: «Historie»