19.4.2022

Tohle je opět další z básniček, které původně chtěly řešit úplně jinou situaci, ale někde došlo k chybě. Jak se tak mohlo tak nečekaně zvrhnout? Nicméně díky vývoji děje básně jsem se mohl přiučit nějaké detaily o výrobě pytlíkatých čajů a to má taky svůj smysl... 😉
Když už jsme u čaje z pytlíku, mám zde ještě jednu podobnou básničku, v níž už jdu opravdu k věci, v rámci možností ovšem... 😉

~~~

Mám chuť na čaj o páté,
nasypaný něžně,
jsou však větrem odváté
dny, co byly běžné.

Dnes dám zrána rychlovku
s lógrem černé duše,
kilo kávy za stovku,
pak se svižně kluše

za násypku fabriky
tvořit vůně z báje
a vyrábět od píky
pytlíkaté čaje!

Pak se domů přivleču,
znaveně a krotce,
ještě než se vysvleču,
vrazím pivo k vodce.

Mám chuť na čaj o páté,
pozve mě ta slečna?
Zásoby jsou vysáté,
a žízeň je věčná...

​~~~

Článek, který poskytl inspiraci k básni