Jdi na obsah Jdi na menu
 


O chytré slepičce

20. 2. 2020

Na chudém statku na kraji vesnice se vylíhlo kuřátko. Jen co se postavilo na nohy, zvesela běhalo po dvoře, radovalo se ze života a pozorovalo svět kolem sebe. Jak rostlo, čím dál víc chápalo, že světu vládne bída a morální úpadek. Mladá slepička nechtěla žít, jak ostatní slepice, bídně hrabat na smetišti a podvolovat se tomu nadutému kohoutovi. Začala se stranit kolektivu, přemýšlet nad vzděláním a pídit se, jak po žebříčku kariéry vystoupat do netušených výšin kuřecího života. Ke své radosti zaregistrovala, že i paní domu na ni hledí víc, než na ostatní slepice a vždycky ji na rtech hraje zamýšlený úsměv: „Všimla si mně, zjistila, že jsem jiná a pomůže mi dostat se z toho smrdutého kurníku na výsluní popularity!“

A taky že jo. Jednoho dne paní domu přistoupila k slepičce a láskyplně ji vzala do náruče. Slepička opojená štěstím a očekáváním nového života si však až příliš pozdě uvědomila, že laskavá ruka ji pevně tiskne ke krvavému špalku, zatímco druhá ruka zvedá sekyrku. V poslední vteřině, ještě než zaslechla svist ostří, které ukončilo její život, jí prolétlo hlavou: „Jo holka, a máš nahrabáno!“

Jaké z toho plyne poučení?

Slepice zůstane slepicí, i když si myslí, že má nejhezčí peří a nepotřebuje kohouta, a to hlavně z toho důvodu, že nechápe jak blahodárný vliv má na zdraví člověka kuřecí vývar.

 


I slepice mají své sny a touhy, a neznamená to, že touží jenom hrabat a klovat. Otázkou je, jakou šanci mají ty sny naplnit.. ;-)
***
Podobné texty:   «Bajky»   «Příroda»


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář