Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kdyby

26. 6. 2011

 

 

Mrazí ranní mlhy, malá daň za to, moct se smát,
vítr, déšť a bouře - všeho je tak akorát.
Občas někdo klesne vlastním věkem znavený,
to jak život dává všem to stejné znamení.


A tak se ptám, proč až když odejdou, 
proč až pak tak moc chybí,
a dny se chtějí kamsi rozběhnout, 
když vypršel nám čas?


A tak se ptám, proč až když odejdou, 
hledáme cestu v slůvku „kdyby“?
Jenže přání nejde změnit na příkaz.


Když v poledním vánku znějí hlasy v ulicích,
stojí za to mít se, poznat lásku, cit i smích.
Jednou ztratí sílu nadechnout se z plných plic,
to jak život řeší - dal, má dáti - a dál už nic.


A tak se ptám, proč až když odejdou...

S večerem se snáší do zdí domů mír a klid,
něco bylo hezké, i to jiné musí být.
Vyčerpat svůj úděl, i když pak je každý sám,
to jak život hlídá, odkud jdeš a proč a kam.


A tak se ptám, proč až když odejdou...

Noc není jen koncem, je to příslib dalších dní,
jeden bude první a jeden možná poslední.
Když dohoří svíce, uklonit se, odejít,
to jak život věří, že jen pro něj dá se žít.


A tak se ptám, proč až když odejdou...

Jenže nic už nejde změnit…

 

kdyby.jpg

 


Seriál Columbo patří k mým jednoznačně nejoblíbenějším. Proto mě zpráva o smrti jeho představitele Petera Falka, v červnu roku 2011, velice zarmoutila. A tak jsem napsal píseň, která byť věnována přímo Peteru Falkovi, patří všem, kteří odešli a... všem, kteří zůstali... :-(
***
Podobné texty:   «Umění»


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kdyby

( Míla, 25. 6. 2019 21:49)

Jseš fakt dobrej, Rudy! Muzikant i textař.. ten hlas taky ujde ;-)

Re: Kdyby

(Rudy, 25. 6. 2019 21:53)

Díky, Mílo, to mě těší... ;-)