Vážka
28. 10. 2020
Jako vážka z vánku letu
dotýkat se květů,
nenechat se spoutat stíny,
zlehka smát se světu.
Po tom toužil celé roky,
nepočítal kroky,
jenže dnes je všechno jiný
refrén špatné sloky.
Každá vážka z vánku letu,
jednou ztratí metu,
a prach padá do vitríny
z křídel na skeletu...
***
Podobné texty: «Příroda»
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
