Rudyamon.cz

Pozvala mě na produkci, vstup a kartou ruč, obsloužím tě bez obstrukcí...

Umění musíš procítit, dát plátnu samet vlastní pleti, sáhnout si na něj, hladit...

Ve třičtvrtě na tři bude správný čas, sekundovka spatří kde má strojek kaz...

Bramboračka k večeři a sklenice mléčka, klid noci pak rozčeří radost, štěstí, cit...

Láska vstoupí do pohledu zahalená do oblin a do pruhu látky. Byť nedělá z touhy vědu...

Trpaslíci mají šňůru, zážitky si syslí - po žebříku pěkně vzhůru s otevřenou myslí...

Tenis je hra čisté krásy, souhra duší, koncert těl, na botě prach ulpěl asi, po sametu...

Dvě kostřičky měly schůzku, ona hezká, on hrrr na ni, chatrnou ji roztrh blůzku, na oko...

Jsem v koruně zvěčněný, i když smrdím mincí, dbám na krásu pro ženy v zdejším nevěstinci...

Ve zdravém těle zdravý duch, a zbytek zvládne gravitace, kouká na paty nebe kruh...

Modrá je dobrá, zvedne ti náladu, přemůžeš zlobra, i skřítka za zradu...

Každá značka vozu ctí předobraz pravý, zaujme svou pózu, na kapotě slávy...

Odbleskly si selfie s divem holky čisté povahy, božství panen v tom snu živém položily...

Nad pracovní dobou její bičík vládne, kluci z dlaní zobou, ona hezky mládne...

Každý správný zemědělec cítí k půdě lásku, soustředí se na koberec kukuřice v klásku...

Koupila si poprcenku, na své óbr poprcí, většinou jí čouhá venku, mužům kouše do srdcí...

Vzpomínal na noční můru, v níž na louce za lesem sáhl ve tmě na lasturu, když testoval opiát...

Stín se plíží podél těl, perspektiva lže ti, každý vidí, co by chtěl, u splynutí pletí...

Sněhurka má jablíčko, trpaslíci chuť, chtěla by být spravedlivá, dá jim, buď jak buď...

Chtěl bych taky vzdát svůj dík, chybička se vloudila, můj sponzor je tajtrlík, nepustil...

Važ si mě denně kolikrát chceš, po vážné chvilce zas prostě běž, a když stud převáží vášně...

Vystřílel jsem všechny šípy do hluboké jámy, ve válce fakt neznám vtipy...

Než za obzor měsíc skočí, tanečnice chce tě mít, figura se v rytmu točí, trsni si...

Když se holka k holce tulí a ret k retu přiloží, prsty kouzlí rej, touha vládne snům i vůli...

Taková rychlovka, když nápad na básničku nepřichází, ale úkol je úkol a je potřeba se s ním poprat. No jo, je to hodně šílená rychlovka...

Doputoval ke mně obrázek, který mi prozradil příběh jistého neznámého pouličního umělce...

Po delší době jsem se podíval na opravdu povedený polský film Sexmise. Úsměvná komedie o budoucnosti bez mužů, ve které najednou dostanou...

Takový malý povzdech za létem, které je už dávno v nenávratnu, ale na druhou stranu se k nám nezadržitelně blíží a slibuje...

Příběh Mrazíka všichni známe. Ale jak to bylo dál? No, Marfuša jistě měla nějaké to mrazivé kouzlo... vše pak ale změnila jeho zpočátku chladná...

Mít práci je, a koneckonců už od nejstarších dob vždycky byla, skutečně nutnost, bez ní přece nejsou koláče. Nicméně při hlubším zamyšlení...