Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příběh písní

30. 5. 2019

 

pribeh-pisni.jpg

 

Těch pár růží z Texasu
dávno odnes čas,
slavíci jsou bez hlasu,
třešně zrají zas.


Nedoví se nikdo snad,
kde staví svůj stan,
že mu scházíš přizná rád,
teď však je svůj pán...


Na mužskýho léta jdou,
věk koníček pádí,
chce být s láskou nebeskou,
po kapsách sny mládí.


Toulavý však boty má,
každou rundu platí,
řekne: „Sbohem lásko má,
snad se má loď vrátí.“


Vzdálený je tisíc mil,
dělá, jen to, co má rád,
v Eldorádu hledá cíl,
vítr zná ten věčný chlad.


Do věží se vykrádá noc,
měsíc zpívá tobě jen:
„Tak pojď se mnou, chci tě moc,
chci v rákosí snít tvůj sen...“

 


30. května 2009 zemřel Waldemar Matuška, skvělý zpěvák a úžasný muzikant. Rádi na něj stále vzpomínáme, dnes třeba básničkou o dvaceti čtyřech řádcích, co řádek to jedna jeho známá píseň. Jakže je to takový malý příběh písní... ;-)
***
Podobné texty:   «Umění»


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář