Rudyamon.cz

Ukážu ti, kdo tu velí, kdo má drápy tyrana, kdo má moc a kdo je smělý, a kdo kašle na pána...

Ovce hledá kamarády, třeba v jiném kožichu, nestaví se k srandě zády a netrpí na pýchu...

Kdo je tu obětí a kdo je kořistí, po dalším objetí nikdo už nezjistí...

Saxofon je nástroj hravý, dostává mě do varu, smyslně se houpu. Rozjedu to bez obavy..

Sešly se legendy, byl to pech, ten v křoví, ten zase na moři, v zásobě klidně si ruku nech...

Moře už není, jako kdysi, zpěněná krása tsunami, když orkán neznal kompromisy...

Nic neškodí více laku tvé plechové krásy, než když na něj hodí kaku ptáče formou masy...

Vitamín je jako droga, omámí tě představou, vzpomeneš na biologa, na jeho řeč bezhlavou...

To je nová vize světa, šášula se směje, oheň v duši, slavná Greta, konec beznaděje...

Každý rocker touží zažít demolici na kusy, když hala řve: Umí! Je však...

Hrál jsem dneska do usnutí, luxoval jsem pražce, struny měly dobré pnutí, vodka byla v tašce...

Šel si koupit teplákovku, pak se vydal za lepším: Pustím v centech třeba stovku, ať si módou přilepším...

Myslíte si o mně, že jsem pako v saku? Musím říci skromně, že tomu tak není...

Ten, kdo se sám obětuje, najde smysl žít, ať si kuchař pikle kuje, nůž chce použít...

Pes, který štěká, nekouše, jen když se vztekne a má hlad. Zanechá flek slin na rouše...

Řekla, že chce na koníka, zářily jí oči, a tak hupsnul zas do trika, jsou na kolotoči...

Když tě znalost jazyková nadřízené představí, intonuj jen správná slova, jež se v postup přetaví...

Když bouře sílí z mocných větrů, a vichr láme suché stvoly, proniká vlákny trik i svetrů...

Aukce je boj o tu věc, o prestiž ji mít, úspěch přijde nakonec, jen se nezlomit...

Vítězit je krátkozraké, i prohra je stylová, když jsou trasy všelijaké, páska ne vždy cílová...

Jaro se blíží pod sukýnky, krok sun krok zkoumá pelíšky, nožky až k nebi jako přímky a čisté víno do číšky...

Měl fakt talent na skořápky, dříč pln herní snahy, toužil obrat všechny chlápky...

Měla talent na skořápky, sledoval jsem směle, zatnula hra do mně drápky, měla ďábla v těle...

Soukromého pisatele měla ve své posteli, měla na něj brouka v čele: Kdypak se jen osmělí...

Tak se odvaž, řekla, nevis tu tak vážně, pošli pozdrav z pekla zbytku mojí vášně...

Když si auto žízní škytne, špatně mu to jede, najít cestu z krize pitné rudá bloncka svede...

Sladkovodní víla plula k mému molu, dlouho o mně snila, o loži i stolu. Probral jsem své city...

Potkal jsem krásku přenádhernou a byl jsem zmaten z čisté krásy, slíbila, že mi bude věrnou...

Když se sejdou holky v triku, nabušené svaly, promluví si o butiku, hodně o něj stály...

Běží za mnou, hrozí dotek, práskl jsem do polobotek, nejsem přece do větru, a ona je bez svetru...